0
O zvonici
Zvonice s obrácenými zvony z roku 1630
Rovensko Pod Troskami leží v Českém ráji mezi Turnovem Jičínem, je součástí Libereckého kraje. První písemná zmínka o tomto městečku pochází z r. 1371, kdy vládl slavný český král a císař Karel IV.

Severně od rovenského náměstí na vyvýšenině stojí farní kostel sv. Václava a starobylá zvonice, jediné pozůstatky zaniklé středověké tvrze a osady Týn.

Původní zvonice byla postavena kolem roku 1370 společně s kostelem sv. Václava. Po požáru v r. 1629 byla zníčena včetně zvonů, které se žárem roztavily.
Zvonici dal tehdy zapálit jezuita Burnatius, protože se pomocí zvonů neustále bilo na poplach a svolával se lid. Obyvatelé Rovenska se totiž houževnatě bránili katolizaci, byli ve směs vyznání protestanckého. Burnatius měl přinutit lid ke katolické víře. Povolal proti rovenským rebelantům skupinu císařských rejtarů, kteří při ústupu před přesilou rovenského lidu zvonici zapálili.

To vše se stalo za vlády krále Ferdinanda II.-Habsburka, panovníka, za kterého bylo popraveno 27 českých pánů. Již v náseldujícím roce 1630 byla zvonice znovu postavena.
Jsou v ní tři zvony, tzv. rebelantské, protože jsou upevněny obráceně – srdcem vzhůru.

Zvony

Zvon odměřuje čas, zvěstuje osudové události v životě člověka i celých národů. Zvony připomínaly čas k modlitbě, ohlašovaly významné události i hrozící nebezpečí, vpád nepřítele, požáry a přírodní katastrofy. Od 6. století slouží zvony jako křesťanské bohoslužebné předměty. Jak dlouho vlastně znějí zvony v Čechách? Už tisíc let. Řada tehdejších českých zvonů pocházela z válečné kořisti kterou, si roku 1039 přivezl Břetislav I. z Polska.

Zvon je hudební bicí nástroj pohárovitého tvaru. Uvádí se v činnost buď úderem volně zavěšeného sdrce na vnitřní strany zvonu pomocí provazu nebo kladívkem, narážejícím na stranu vnější.

Veškeré tyto definice padají v okamžiku, kdy se ocitnete na rovenské-rebelantské zvonici. Zvony tu jsou upevněny srdcem vzhůru a uvadějí se do pohybu a zvonění šlapáním.
Je to jediná dřevěná zvonice v Čechách, kde se takto pracuje se zvony. Jsou tu tři zvony a celá trojice je sladěna do akordu a vyžaduje zvonění v jistém rytmu.
Zvony jsou upeněny srdcem vzhůhu a k jejich hlavě – trámu – je připevněna páka. Šlapáním na páku se zvony rozkývají a zvoní. Zvon se zhoupne směrem dolů a vrátí se zpět do kolmé pozice srdcem vzhůru. Je to výjimečný způsob upevnění zvonů, výjimečný způsob zvonění, a proto se táké považuje za “ rebelantský”. Zvony mají dřevěný hřeben, který leží na kovových ložiskách. Ta se mažou pro dobrý chod husím sádlem.
Existují i další verze, proč jsou zvny obrácené. Podle jedné tak nechala udělat vrchnost jako trest rovenským rebelům, kteří se bránili katolické víře, a aby se nemohli tak snadno svolávat.
Všechny tři zvony odlil zvonař Martin Schrötter z Hostinného nad Labem. První dva zvony byly odlity v roce 1630, třetí, nejmenší zvon, v roce 1639. Koruny zvonů jsou ozdobeny latinskými nápisy, citáty z biblických žalmů.

Svatý Jan Křtitel – zvon blíže ke kostelu, je vysoký 1 metr, kalich o průměru 110 cm váha 15 q laděn do fes’. Reliéf Ukřižování, letopočet 1630 a znak Rovenska.
Nápis “Chvalte Pána, zvučné zvony, chvalte ho všichni, jejichž uši vnímají ducha života”. /Ž 101

Svatý Václav – zvon prostřední a největší, je vysoký 118 cm, kalich o průměru 129 cm, váha 24 q, laděn do E’. Uprostřed reliéf Ukřižování, na druhé straně znak Rovenska. Nápis: “Chval, duše má, Hospodina, chváliti budu Hospodina v životě svém, žalmy zpívati budu Bohu svému dokud budu”. /Ž 146.

Svatý Jiří – nejmenší zvon – směrem ke hřbitovu, je vysoký 80 cm, kalich o průměru 85 cm, váha 6 q, laděn do A`. Uprostřed pečeť Rovenska, na nad ní rok 1639. Nápis “Chvalte jej na cymbály dobře znějící, chvalte jej na cymbály plesání. /Ž 150

Za světových válek, první i druhé, bývaly zvony rekvírovány armádou a použity na odlití děl a jiných válečných zbraní. Rovenská zvonice byla po obě války ušetřena tohoto rekvírování, protože už tehdy byly její obrácené zvony považovány za velkou výjimečnost a vzácnost.

Zvonice je ve správě Farního úřadu Rovensko pod Troskami a je přístupná s průvodcem .

Historie zvonice

Zvonice v Čechách vůbec, i tato podstatně ovlivňuje ducha krajiny a kostelnímu areálu vdechuje velmi sugestivní a poetický ráz. Zvonice je charakteristickou stavbou v rámci památkového fondu ČR. Za starých dob mohly zvonice sloužit jako obranná stavba, hláska či brána do kostelního areálu.

V Rovensku pod Troskami je zvonice dřevěná, s osmibokou kamennou podezdívkou. Je to stavba mohutná, stupňovitá se stanovou střechou. Stavba samotná je štenýřovo – vzpěradlové konstrukce. To znamená, že tu jsou dvě stavební kostry. Štenýře (dřevěné rohové sloupy) vytvářejí nosnou konstrukci obvodového pláště zvonice a střechy. Vzpěradlová konstrukce pak nese váhu zvonů. Původí trámy jsou opracovány ručně tesařskou širočinou ještě našimi prapředky. Pod střechou jsou tu okna, zvaná zvonková, jimiž vychází ze stavby do okolí zvuk zvonů.
Návštěvníkům neujde ani prastará “morová rakev” i strohé máry, které připomenou poslední věci života. Ke zvonům se přistupuje po 33 dřevěných schodech, což znamená 33 let Kristova života . Za strých dob se také věřilo, že zvoněním lze zahnat zlé duchy.

Zvony si lidé stvořili jako symbol míru v myšlení a skutcích. Zvonice s rebelskými – tedy obrácenými – zvony je stará již 382 let. Místní obyvatelé a zejména děti věří, že ve zvonici žije skřítek Zvoníček. Komu se zjeví, bude mít v životě štěstí.

Comments are closed.